Ve čtvrtek dopoledne nastoupil jsem v oddělení pro dlouhodobě nemocné, dostal pyžamo,
zvážili,.změřili tlak a poslali na pokoj ,kde byla volná postel.Pokoj by tři lůžkový.Na dvou
hověli dva pánové pokročilejšího věku.Byli zvědaví co mně je..Když jsem jim to řekl,
oba dva mávli rukou a se slovy-To přeci nic není- mne přivítali.Sotva jsem ulehl
oba dva začali chrápat jako na povel.Ležel jsem na zádech a díval se na bílý strop.
Hlavu měl jsem prázdnou,jako ten strop a tak jsem jen civěl a tupě civěl.
Po nějaké době přišla sestřička,byla to ta co mne přijimala,zeptala jestli něco
nepotřebuji.pak dodala,že po obědě mám zajít za ošetřujícím lékařem.Oběd
přinesli mně do pokoje,zatímco oba spolubydlící se odebrali do jídelny,
Něco jsem snědl, ale kdyby ste se zeptali co to bylo,neuměl bych odpovědět.
Pánové se vrátili z oběda a byli zvědaví ,zdali mně chutnalo.Přikývl jsem,že jo
vzal francouzské hole a vydal se za ošetřujícím lékařem.
Lékař zeptal se mne jaké mám potíže.Byl mladý mohlo mu něco přes třicet
a měl sympatickou tvář.Zkusil se mnou udělat předklon,když jsem zaúpěl
tak toho zanechal.Zeptal se mne jestli jsem byl na rentgenu,když jsem řekl ,že ano
zeptal se mne kde mám snímek,řekl jsem že ho má obvodní lékařka,pokýval
hlavou a dodal proč Vám ho nedala.Na to jsem pokrčil rameny..Tak dobře na zklidnění
dáme Vám infuzi, a uvidíme co to udělá..Můžete jít.Dobelhal jsem se na pokoj.
Oba dva pánové pořád chrápali.Svalil jsem se na postel a očekával věci
příštích.
Asi za hodinu přišla jiná sestřička zavedla mně kanylu do pravé ruky a řekla
,že za půl hodiny bude infuze připravena.Pánové se probudili a začali se na posteli
protahovat,při tom hekali,sténali.V duch jsem si pomyslil jak nádherou mám
společnost.Jeden měl něco s klouby,to byl ten co ležel po mé levé ruce a druhý
byl po lehké mozkové příhodě,ten ležel naproti mně.Pánové mlčeli,byl jsem
jim za to vděčný.Neměl jsem chuť vézt jakýkoliv rozhovor.
Muž co měl něco s klouby vstal a sdělil nám,že si jde zakouřit,kdyby něco
ta jsem dole v bufetu dodal spiklenecky.Taky jsem kuřák,ale neschopnost
chůze mně v této neřesti zabraňovala.Řekl jsem aˇt si jednu dá za mne ,trochu
ho to pobavilo ale ne moc.
Přišla sestřička infuzi zavěsila na stojan a napojila na kanylu,seřídila
odkapávání,někdy stane se že to přestane téct ,tak zazvoňte řekla a odešla.
Co vteřina jedna kapka.Podle obsahu infuze odhadoval jsem že to bude tak
hodinu trvat.Muž s nemocnými klouby se vrátil za půl hodiny.Zeptal se jestli
ho někdo nesháněl a když dostal zápornou odpověď s úlevou dodal , primářka ke
kuřákům má naprosto negativní postoj.Pak dodal ,že kdysi hodně kouřila.
Nastalo opět ticho víčka se mně klížila a tak jsem se tomu nebránil ani jsem nevěděl,
kdy jsem usnul.Probudilo, mne až vyhlašování večeře.Infuze na stojanu už nebyla.
Tak jsem to ve zdraví přežil ,ani to nebolelo pomyslil jsem si.
Večeře a jeden den bude zamnou.
Další část příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat