Uběhly tři týdny.Měsíc srpen se přehoupl přes polovinu,byly stále krásné
slunečné dny.Teploty odpoledne držely se kolem třiceti stupňů.Okno měl
jsem stále otevřené i v noci.Z nedaleké restaurace kde přes léto měli otevřenou
zahrádku,doléhala veselá večerní zábava,chichotání žen a hlučný hlas mužů.
Občas chodíval jsem tam,dal pár piv a pokecal se známými.Teď byl
jsem o tyhle příjemností života ochuzen.Nedovedl jsem si cestu o holích
vůbec představit.Prozatím jsem byl rád ,že zvládám,běžné denní úkony,
jako osobní hygienu,umýt nádobí a trochu uklidit byt.
Takhle sedím dopoledne u stolu v pokoji.Jsem po snídani popíjím čaj
a kouřím svou první cigaretu,když zazvoní mobil.Přijmu hovor řeknu své
jméno.Na druhé straně je nějaká žena a oznámí mně,že pokud mám
ještě zájem o rehabilitaci mužů ve středu dopoledne nastoupit.
Řeknu že ano.Pak mně popíše kde se mám dostavit a nakonec dodá,
že cena je sto padesát pět korun na jeden den.Když souhlasím žena hovor
ukončí.
Vytočím na mobilu bratrovo číslo.Řeknu že ve středu jedu do lázní.
Lázně jsou nějakých pět kilometrů od bratrova bydliště.Na
druhé straně bratrův hlas- tak vidíš že to šlo ,vole-Bratrská láska
je podivná..Pak dodá,že mně přijede do lázní navšťivít..
Řeknu že se budu těšit a ukončím hovor.Pak zavolám do charity a
od středy zruším obědy a zároveň objednám si odvoz do lázni.
Dnes je pondělí a tak na přípravu mám dva dny.Podívám se do skříně
jestli mám dostatek čistého oblečení na tři týdny.Mám tam pár košili
a nějaká trička na ten pobyt by to mělo stačit usoudím.
A tak vše vložím do baťohu a jsem připraven na odjezd.
Ve středu ráno v šest hodin zvoní na mne charita,už jsem oblečený a
pomůže mně nastoupit do auta a vyrážíme do lázní.
Žádné komentáře:
Okomentovat